Kamerové systémy v bytových domech představují vhodnou investici pro zvýšení bezpečí a ochrany majetku. Viditelně umístěné kamery plní, kromě vyššího pocitu bezpečí obyvatel objektů, také nespornou preventivní funkci. Záznam z kamer může v neposlední řadě přinést důležité důkazy přestupků a trestných činů.
Účelem provozování kamerového systému se záznamem je ochrana života obyvatel domu, ochrana proti vandalismu, krádežím, vloupáním a zamezení vstupu nežádoucích osob do společných prostor domu Vysočanská 550 – 551.
Dle ustálené judikatury obecně platí, že kamerové sledování prostor jako jsou vstupní dveře do domu, prostor u schránek domu, prostory vstupů do výtahu, sklepů, půd včetně vchodů do nich, dále sledování prostor garáží, kočárkáren apod. je považováno za přiměřený zásah pro zajištění bezpečnosti v domě. I v těchto případech však příslušné SVJ musí dbát na nastavení kamerového systému tak, aby záběry z kamer nezasahovaly do míst, kde je soukromí osob (obyvatel domu) chráněno intenzivněji jako jsou vstupní dveře do bytů, balkóny, terasy apod.
SVJ zajištuje ze zákona správu a provoz společných částí domu. To platí pro všechny společné části a technická zařízeni domu, i pro kamerový systém. V tomto případě zpracování osobních údajů je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje. SVJ musí dodržovat celkem jasně stanovená pravidla, vést v souvislosti s kamerovým systémem záznamy o činnostech zpracování dle čl. 30 GDPR a připevnit na všechny vchody informační cedule o umístění kamerového systému se záznamem v objektu.
O záznamech je potřeba vést písemnou dokumentaci, která bude mít náležitosti požadované GDPR (např. účel zpracování údajů, jejich příjemce, technický popis, bezpečností opatření apod). Na požádání je třeba tyto záznamy předat Úřadu pro ochranu osobních údajů. Správce musí vymezit, kdo má k osobním údajům přístup, a jaká jsou pravidla pro jejich nakládání. Hesla, šifrování a další opatření musí zajistit, že se k záznamům a tedy i osobním údajům nedostanou nepovolané osoby. Nutná je pravidelná kontrola funkčnosti zabezpečení.
GDPR ani dostupné výklady nestanovují žádnou konkrétní lhůtu, po kterou je možné kamerové záznamy ukládat. Doba uchovávání záznamů by však neměla přesáhnout časový limit nezbytný pro naplnění účelu provozování kamer. Záznamy by neměly být uchovávány po dobu delší než několik dnů, která zpravidla postačuje pro případnou identifikaci pachatele a předání potřebných informací policejním orgánům. Jako běžně přijatelnou hranici uchovávání kamerových záznamů odborné výklady k GDPR zmiňují 72 hodin – v případech uchování záznamů po dobu delší než 72 hodin pak bude nutné nalézt hlubší zdůvodnění takovéhoto postupu.
[wpfilebase tag=list id=1287 tpl=vlevo pagenav=1 showcats=1 sort=‘>file_date‘ /]